Martin Hrubý, Petr Krátký, Viktor Čech: 74°C

Projekt vznikl v rámci “Mezioborové rezidence v NTK”. Období od října do prosince 2010 bylo prvním průzkumem prostoru a možností realizace rezidenčních projektů v prostoru knihovny. V rámci pokusného představení site-specifických uměleckých děl byly připravené tři projekty: Martin Hrubý, Petr Krátký, Viktor Čech: 74°C, zvukovou instalaci Michala Cába a sérii pohybových obrazů Myšlenky taneční skupiny Loco:Motion Company.Projekt vznikl v rámci “Mezioborové rezidence v NTK”. Období od října do prosince 2010 bylo prvním průzkumem prostoru a možností realizace rezidenčních projektů v prostoru knihovny. V rámci pokusného představení site-specifických uměleckých děl byly připravené tři projekty: Martin Hrubý, Petr Krátký, Viktor Čech: 74°C, zvukovou instalaci Michala Cába a sérii pohybových obrazů Myšlenky taneční skupiny Loco:Motion Company. 

Pozvánka na 74°C

74°C - dvakrát 37°C, dva umělci, Národní technická knihovna. Petr Krátký a Martin Hrubý jsou mladí umělci. Na svých videích pobývají v daném prostoru, v tomto případě v knihovně, vymezeném pro něj typickými konvencemi a modely chování. Jejich činnost tyto pravidla narušuje. Dle určitých parametrů a užitných požadavků řešený architektonický prostor využívají jiným způsobem. Samozřejmě, že toto výstřední chování můžeme chápat jako klukovskou lumpárnu či gag, ale současně nelze nepostřehnout, že ona nestandartní činnost v případě účasti „diváků“ nijak moc nepohoršuje. Hlavním a nejdůležitějším momentem je zde tělesné i sociální vymezování se této dvojice umělců vůči dokonale užitně „naprogramovanému“ prostoru Národní technické knihovny. Jejich osobní vztahování se vůči němu, jejich „tvorba“ je zde jakýmsi osobním poměřováním se s ním. Teprve záznam a prezentace této „činnosti“ v médiu videa a jeho zpětné promítání na „místě činu“ z něj dělají ilustraci obecnějšího charakteru umožňující reflektovat ji jakožto komplexní umělecké dílo. Ano, Petr Krátký a Martin Hrubý nejsou performeři v divadelním slova smyslu. Jsou to umělci, kteří tentokrát jako nejvhodnější nástroj své tvorby použili nabídnutý sociální a architektonický prostor.

Viktor Čech


Dva performeři v horečném blouznění

Člověk se v knihovně nesituuje pouze jako poznávající (chápáno studující) subjekt, ale také jako tělo a právě toto poznání skrze své performance komunikují Martin Hrubý a Petr Krátký. Někdy s větším, někdy s menším úspěchem, někdy náhodně, jindy cíleněji dloubají do knihovny, aby prozkoumali její potenciál k alternativním scénářům užití. Elementy knihovny se vymaňují z původních vazeb architektonické mluvy a uvolňují se v kontaktu s gestem performera, aby byly vevázány do nové a nečekané promluvy. Jako kupříkladu brilantní skeč Petra Krátkého, který odplave po modré části podlahy mořem informací patrně někam (jestli mi prominete ten kýčovitý výraz) do bezesloví.
Intenzivní formu alchymické proměny podstupuje obzvláště objekt knihy v kontaktu s performerským gestem, jelikož kniha je místem extrémního sémantického zakřivení prostoru, něco na způsob velmi hmotného tělesa, které vytváří kolem sebe gravitační pole. Její vysoká informačně-nutriční hodnota skýtá mnoho informací, se kterými může člověk-performer zacházet. Tleskání knihami se tak stává fandění životu a vědě, protože do sebe narážejí právě dva svazky díla Věda a život (1). Poznávání architektury (2) probíhá tělesně, zkoumáním malého zbytkového prostoru, patrně nejméně v celé budově dimenzovaného na pobyt člověka. Martin Hrubý objevuje tento prostor jako prostor podvědomí architektury, prostor pro sny.
Výsledná podoba díla musela někde ustoupit pravidlům a zvyklostem knihovny. Zajímavé bylo například zjištění, jak citliví jsou knihovníci kutrpení knih a i pokuď se jedná o knihu jako metaforu. Knihovníka to fyzicky bolí, byť to i nejsou knihy z domácího stáda. K trhání knih (a lámáním CDček) se v knihovnickém prostředí váže legenda, kterou možná Audiovize NTK jednou sfilmuje. Detaily zatím nebudu vyzrazeny. Tudíž se z více variant dostalo do finálního střihu dostali jenom dva záběry knih, přivíraných ve dveřích výtahu.
Martina Hrubého a Petra Krátkého vybral jako své už stálejší spolupracovníky kurátor Viktor Čech, který s nima trávil čas a experimentoval v knihovně. A výběr se ukázal být moc dobrý. Ve společné práci probudili citlivost k prostoru a připravili půdu pro ty, kdo přijdou po nich.

MgA. Radim Labuda, redaktor audiovizuálních obsahů

1. Věda a život / Praha: Fr. Borový, 1935-1949, sv. III. a IV.
2. Poznáváme architekturu / Jan E. Koula. -- Vyd. 1. -- Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. -- 250 s., [160] s. obr.

Editor: Tamara Moyzes Poslední změna: 26.5. 2015 13:05