Open Access

Open Access (OA), neboli otevřený přístup, je model publikování, který si klade za cíl zajistit okamžitý, trvalý, svobodný a bezplatný přístup k publikacím vznikajícím u veřejně financovaného výzkumu všem bez rozdílu prostřednictvím internetu. Kromě samostatného přístupu je cílem tohoto publikačního modelu umožnit další využití odborných publikací.

Cílem otevřeného přístupu je veřejná dostupnost výzkumných informací, a to jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost.

Výhody používání

Mezi hlavní přínosy otevřeného přístup je především patří:

  • zlepšuje rychlost, účinnost a výkonnost výzkumu,
  • je faktorem umožňujícím interdisciplinární výzkum,
  • umožňuje počítačové zpracování výzkumné literatury,
  • zvyšuje viditelnost, využití a dopad výsledků výzkumu,
  • umožňuje profesionálům, odborníkům, obchodníkům a zainteresované veřejnosti těžit z výzkumu.
Zdroj: Policy Guidelines for the Development and Promotion of Open Access

Historie

Otevřený přístup je pevně spojen se vznikem Internetu a technickým rozvojem v oblasti elektronického publikování. Definování principu otevřeného přístupu je spojeno s Budapešťskou iniciativou, která vznikla 14. února 2002.

Další aktivitou bylo Prohlášení z Bethesdy k publikování v OA. Toto prohlášení bylo výsledkem jednodenního setkání členů Howard Hughes Medical Institute (11. dubna 2003). Prohlášení se týkalo především k definici OA ve vztahu k poskytovatelům vědeckých informací (vydavatelům vědeckých časopisů).

Třetí důležitou iniciativou byla Berlínská deklarace (22. října 2003), vycházející z konference konané na podporu open access. Svým podpisem se instituce připojují k podpoře otevřeného přístupu s využitím možností internetu. NTK podepsala tuto deklaraci 17. listopadu 2015.

Video

Autor: Jakub Szarzec

Otevřeného přístupu lze dosáhnout různými způsoby. Existují dva základní modely:

Zelená cesta (angl. green road nebo green open access) jde cestou okamžité autoarchivace. Přístup k plným textům zajišťuje sám autor tím, že uloží publikaci v preprintové, postprintové a vydavatelské verze do oborového nebo institucionálního repozitáře.

Zlatá cesta (angl. gold road nebo gold open access) označuje časopisy, jejichž vydavatelé zpřístupní obsah sami po vydání. Čtenář v tomto případě již za další přístup k danému článku neplatí.

Avšak za pokrytí výdajů na vydání článku může vydavatel po autorovi požadovat poplatky za zpracování článku (angl. article processing charges), které může žádat vydavatel časopisu po autorovi za zpřístupnění jeho článku.

Poplatky za otevřený přístup

Cena za volné zpřístupnění se u komerčních vydavatelů odlišuje podle titulu časopisu. Po jeho zaplacení se stává článek volně přístupný. Jako příklad může posloužit vydavatel Elsevier s jeho OA Price List, kde můžete vidět poplatky za časopisy s placeným OA nebo za hybridní časopisy.

Poplatek je možné uhradit z některých výzkumných programů (v Horizontu 2020 jako uznatelný náklad) nebo plnou cenu (její část) hradí přímo domovská instituce autora. Zaměstnanci VŠCHT Praha mohou žádat o finanční podporu svého článku na stránkách ChemTK.

U některých časopisů mohou autoři vydavatele požádat o odpuštění poplatku (angl. waiver policy).

Druhy časopisů

Otevřené časopisy dělíme na několik typů:

Časopisy s úplným otevřeným přístupem
Všechny články jsou dostupné v režimu otevřeného přístupu okamžitě po vydání. Toto publikování jde na náklady vydavatele (zelená cesta).
Příklad: Cell Reports
Časopisy s placeným otevřeným přístupem
Po zaplacení poplatku autorem vydavateli je publikace volně zpřístupněna. Takto funguje větší část gold OA časopisů.
Příklad: Nature Communications
Hybridní časopisy
Kombinace předchozích dvou typů časopisů. Jde o časopisy s předplatným, avšak autor může svůj článek zpřístupnit díky uhrazení poplatku vydavateli. Poté je daný článek volně přístupný.
Příklad: Frontiers in Bioscience

Veřejné licence

Autoři mohou stanovit práva k užití díla pomocí veřejných licencí, ovšem pouze tak, jak jim to umožňuje smlouva s vydavatelem daného periodika. Většina vydavatelů používá licence Creative Commons.

Hledáte vědecké publikace nebo časopisy s otevřeným přístupem? Pomůže Vám tento přehled.

Vyhledání ve volně přístupných zdrojích

V případě, že hledáte výsledky vědeckého výzkumu s otevřeným přístupem, tedy recenzované časopisy a monografie s jejich plnými texty, pak jednoznačnou volbou je Directory of Open Access Journals (DOAJ) a Directory of Open Access Books (DOAB).

DOAJ je databáze recenzovaných OA časopisů, který umožňuje vyhledávat jejich obsah. Ten lze například třídit podle tématu časopisu nebo použitých licencí Creative Commons. DOAB plní podobnou funkci, ale orientuje se na recenzované knihy a monografie. Zárukou kvality těchto databází jsou nastavená pravidla.

Jako rejstřík informací o recenzovaných časopisech, knižních sériích a konferenčních sbornících s otevřeným přístupem Vám poslouží ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources. Uživatel si může vyhledat například přehled časopisů vydávaných v České republice.

U knih s otevřeným přístupem Vám dále může pomoci Open Access Directory a jeho seznam vydavatelů.

V případě hledání vědeckých výsledků vzniklých z grantů a projektu Evropské unie doporučujeme použít portál OpenAIRE a Zenodo.

Pro vyhledávání lze také použít jednotlivé oborové databáze a repositáře jako je například arXiv, CiteSeerX nebo SCOAP3.

Pokud hledáte volně přístupné disertační práce, tak je lze vyhledat přesOpenGrey nebo ProQuest Dissertations & Theses OPEN. Pro vyhledávání vzdělávacích materiálů napomůže OER Commons.

Další databáze a nástroje pro vyhledávání naleznete ve Webových odkazech.

Vyhledávání v elektronických zdrojích NTK

Národní technická knihovna nabízí svým registrovaným zákazníkům přístup k databázím elektronických zdrojů. Některé z těchto plnotextových databází jako je ScienceDirect nebo SpringerLink dovolují vyhledávání obsahu s otevřeným přístupem. Tento obsah je přístupný volně.

Pokud hledáte více informací o jednotlivých časopisech, tak je tu Ulrichsweb.

Citační databáze jako je Scopus a Web of Science zpracovávají obsahy některých časopisů s otevřeným přístupem. Impact factor otevřeného časopisu je možné ověřit v Journal Citation Reports.

Nejjednodušším způsobem, jak zjistit aktuální podmínky publikování u konkrétního vydavatele nebo přímo v časopisu, je ověřit aktuální informace na jejich webových stránkách. Zároveň platí, že závazné podmínky budou sjednány prostřednictvím smlouvy, kterou autor s vydavatelem před vydáním sepisuje. Zde bývají upraveny např. podmínky autoarchivace, práva na publikování, licence, a v jaké verzi (preprint/postprint) lze publikaci archivovat.

Na co si dát pozor

S rozvojem otevřeného přístupu se bohužel na trhu vedle kvalitních recenzovaných otevřených časopisů začaly objevovat také tzv. predátorské časopisy a vydavatelé. Tato označení nesou subjekty a tituly, jejichž cílem je především generování zisku bez přidané hodnoty k vědeckému publikování.

Jak identifikovat predátorské časopisy/vydavatele?

V současnosti neexistuje kompletní a objektivní seznam predátorských časopisů a vydavatelů. Jsou však pro ně charakteristické sliby rychlého publikování, neexistující redakční rada, používání falešného impakt faktoru, neexistující recenzní řízení nebo agresivní marketingové praktiky.

Jak poznám kvalitní OA časopis?

Nekvalitní nebo predátorští vydavatelé obvykle nesplňují pravidla nastavená Open Access Scholarly Publishers Association. Podle těchto na požadavků je možné rozlišit kvalitního nebo pochybného vydavatele časopisů s otevřeným přístupem. Tato kritéria jsou aplikována v databázi DOAJ.

Se správným výběrem časopisu Vám pomůže stránka vimkdepublikuji.cz, která je inspirována kampaní Think. Check. Submit.

Financování výzkumu a OA

Financování základního a aplikovaného výzkumu je spjato s optimálním využitím poskytnutých veřejných prostředků. Proto jednotliví národní a mezinárodní poskytovatelé mohou po příjemcích požadovat zveřejnění výsledků s pomocí otevřeného přístupu. Požadavky na autoarchivaci jednotlivých poskytovatelů lze zjistit díky SHERPA/JULIET. Průvodce se zaměřuje na politiky otevřeného přístupu v rámci České republiky a Evropské unie.

EU

Evropská unie plně podporuje otevřený přístup k výsledkům, které jsou dotovány z prostředků jejích rámcových programů. Z doporučení Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání jasně vyplývá, že:

„Cílem politik otevřeného přístupu je poskytnout čtenářům bezplatně přístup k recenzovaným vědeckým publikacím a údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření a umožnit používání a opakované využívání výsledků vědeckého výzkumu. Tyto politiky by se měly provádět s ohledem na problematiku práv duševního vlastnictví.“

Zdroj: Doporučení komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání (2012/417/EU)

Pilotní testování open access politik EU bylo zahájeno během 7. rámcového programu a plně byly uplatněny v programu Horizont 2020. Hlavní požadavky na příjemce této finanční podpory výzkumu jsou obsaženy v Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020.

Část rozpočtu Horizontu 2020 získává European Research Council, která politiku podpory otevřeného přístupu představila ve svých Open Access Guidelines for researchers funded by the ERC.

Jako repozitář je doporučován OpenAIRE.

Problematiku politik open access v EU podrobně vysvětluje OA průvodce Ústřední knihovny Vysoké školy báňské v části Otevřený přístup v Evropském výzkumném prostoru.

ČR

V souladu s doporučeními Evropské Komise schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém 91. zasedání ze dne 28. února 2014 doporučení s názvem „Otevřený přístup (Open Access) k publikovaným výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů v ČR“. Týkalo zpřístupnění publikačních výsledků, které vznikly z grantů v programu Horizont 2020. Text doporučení je přístupný v příloze 291/A8 ze zápisu jednání rady.

Toto doporučení nastavilo především požadavky na výzkumné organizace a poskytovatele podpory v oblasti výzkumu a vývoji, tak aby bylo možné implementovat a podpořit publikování s otevřeným přístupem na národní úrovni. Vláda ČR měla podpořit tyto snahy vznikem národní politiky.

Současný Národní program výzkumu se pro nebo proti přijetí politiky OA nijak nevyhraňuje. České instituce a vysoké školy používají vlastní repozitáře.

Uložení publikace do repozitáře

Pokud chcete uložit svůj článek do institucionálního repozitáře nebo umístit na své webové stránky, tak musíte ověřit, zda tuto možnost vydavatel časopisu povoluje. Tuto informaci můžete ověřit pomocí databáze SHERPA/RoMEO.

Je to služba, která poskytuje informace o vydavatelských politikách ve vztahu k otevřenému přístupu a možnostech autoarchivace u jednotlivých časopisů. Zjistíte v jaké tiskové verzi je možné článek archivovat.

Hledáte repozitář?

Repozitáře, kde je možné uložit Vaši práci, naleznete například v rejstříku repozitářů OpenDOAR. Případně využijte služeb repozitáře, který nabízí Vaše domovská univerzita.

Informační zdroje

Publikace

Databáze, repositáře a vyhledávání

Nástroje

Editor: Jakub Szarzec Poslední změna: 24.6. 2017 17:06