Open Access

Open Access (OA), neboli otevřený přístup, je model publikování, který si klade za cíl zajistit okamžitý, trvalý, svobodný a bezplatný přístup k vědeckým publikacím vznikajícím u veřejně financovaného výzkumu všem bez rozdílu prostřednictvím internetu.

Hlavním cílem otevřeného přístupu je veřejná dostupnost výzkumných informací, a to jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost.

Výhody používání

Mezi hlavní přínosy patří to, že:

  • zlepšuje rychlost, účinnost a výkonnost výzkumu,
  • je faktorem umožňujícím interdisciplinární výzkum,
  • umožňuje počítačové zpracování výzkumné literatury,
  • zvyšuje viditelnost, využití a dopad výsledků výzkumu,
  • umožňuje profesionálům, odborníkům, obchodníkům a zainteresované veřejnosti těžit z výzkumu.
Zdroj: Policy Guidelines for the Development and Promotion of Open Access

Historie

Otevřený přístup je pevně spojen se vznikem Internetu a technickým rozvojem v oblasti elektronického publikování. Definování principu otevřeného přístupu je spojeno s Budapešťskou iniciativou, která vznikla 14. února 2002.

Další aktivitou bylo Prohlášení z Bethesdy k OA publikování. Toto prohlášení bylo výsledkem setkání konaného v Howard Hughes Medical Institute. Prohlášení se týkalo především k definici otevřeného přístupu ve vztahu k vydavatelům a dalším poskytovatelům vědeckých informací.

Důležitou iniciativou byla Berlínská deklarace, která byla výsledkem konference konané 22. října 2003 na podporu open access. Svým podpisem se univerzity a výzkumné organizace připojují k podpoře otevřeného přístupu s využitím možností internetu. Národní technická knihovna podepsala tuto deklaraci 17. listopadu 2015.

Video

Autor: Jakub Szarzec

Otevřeného přístupu je možné dosáhnout různými způsoby. Existují dvě základní cesty zpřístupnění:

Zelená cesta (angl. green road nebo green open access) jde cestou okamžité autoarchivace. Přístup k plnému textu publikace zajišťuje sám autor tím, že ji uloží v preprintové, postprintové a vydavatelské verzi do oborového nebo institucionálního repozitáře.

Zlatá cesta (angl. gold road nebo gold open access) označuje časopisy, jejichž vydavatelé zpřístupní obsah sami po vydání. Čtenář v tomto případě již za další přístup k danému plnému textu neplatí (předplatné). Za pokrytí výdajů na vydání článku však vydavatel požaduje po autorovi poplatek za zpracování článku (angl. article processing charge).

U obou cest mohou komerční vydavatelé využít časové embargo. S ním je možné vědeckou publikaci zpřístupnit v repozitáři až po uplynutí stanovené lhůty.

Tito vydavatelé nabízí publikování v hybridních časopisech, které aplikují přístup prostřednictvím předplatného a zároveň nabízejí autorům volné zpřístupnění jejich publikací za poplatek. U těchto časopisů jsou podmínky autoarchivace a zpřístupnění stanoveny licenčními podmínkami.

Druhy časopisů

Časopisy můžeme rozdělit na několik typů:

Všechny články jsou dostupné v režimu otevřeného přístupu okamžitě po vydání. Toto publikování jde na náklady vydavatele (zelená cesta).
Příklad: Cell Reports
Po zaplacení poplatku autorem vydavateli je publikace volně zpřístupněna. Takto funguje větší část gold OA časopisů.
Příklad: Nature Communications
Kombinace předchozích dvou typů časopisů. Jde o časopisy s předplatným, avšak autor může svůj článek zpřístupnit díky uhrazení poplatku vydavateli. Poté je daný článek volně přístupný.
Příklad: Frontiers in Bioscience

Poplatky za otevřený přístup

Cena za volné zpřístupnění se u komerčních vydavatelů odlišuje podle titulu časopisu. Po jeho zaplacení se stává publikace volně přístupnou. Jako příklad může posloužit vydavatel Elsevier s jeho OA Price List, kde můžete vidět poplatky za časopisy s placeným OA nebo za hybridní časopisy.

U některých časopisů mohou autoři vydavatele požádat o odpuštění poplatku (angl. waiver policy). Jedná se o podporu autorů z rozvojových zemí.

Poplatek je možné uhradit z některých výzkumných programů. V Horizontu 2020 jako uznatelný náklad nebo plnou cenu hradí přímo domovská instituce autora.
Zaměstnanci VŠCHT Praha mohou žádat o finanční podporu své publikace. Na stránkách ChemTK naleznete více informací.

Hledáte vědecké publikace nebo časopisy s otevřeným přístupem? Hledáte o nich více informací? Pomůže Vám tento přehled.

Vyhledávání informací

Informace o jednotlivých časopisech nabízí databáze Ulrichsweb. Do obsahu aktuálních čísel časopisů se dostanete s JournalTOCs.

Bibliografické a citační databáze jako je Scopus a Web of Science zpracovávají obsahy některých časopisů s otevřeným přístupem. Citační metriky týkající se těchto časopisů naleznete v JournalMetrics a Journal Citation Reports.

Vyhledávání ve volně přístupných zdrojích

V případě, že hledáte výsledky vědeckého výzkumu s otevřeným přístupem, tak Vám nabízíme několik zdrojů, kde můžete začít.

Directory of Open Access Journals (DOAJ) je databáze recenzovaných OA časopisů, který umožňuje vyhledávat jejich obsah. Ten lze například třídit podle tématu časopisu nebo použitých licencí Creative Commons. Zárukou kvality této databáze jsou nastavená pravidla výběru časopisů.

Podobnou službu nabízí ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources. Neslouží přímo pro vyhledávání plných textů, ale lze jej používat jako rejstřík informací o recenzovaných časopisech, knižních sériích a konferenčních sbornících s otevřeným přístupem. Uživatel si může vyhledat například přehled časopisů vydávaných v České republice.

Pro vyhledávání můžete použít jednotlivé oborové databáze a repositáře jako je například arXiv, CiteSeerX nebo SCOAP3.

V případě hledání vědeckých výsledků vzniklých z grantů a projektu Evropské unie doporučujeme použít OpenAIRE a Zenodo.
Directory of Open Access Books (DOAB) plní podobnou funkci jako DOAJ, ale orientuje se na recenzované knihy a monografie. DOAB nabízí prohlížení podle oboru nebo vydavatele.

Stejnou funkci nabízí OAPEN Online Library.

U knih s otevřeným přístupem může pomoci Open Access Directory a jeho seznam vydavatelů.
S hledáváním šedé literatury vydávané na území ČR pomůže například Národní úložiště šedé literatury a pro hledání v zahraniční produkce je tu OpenGrey.

Pro hledání volně přístupných disertačních prací vyzkoušejte ProQuest Dissertations & Theses OPEN nebo jednotlivé institucionální repozitáře univerzit, které jsou zahrnuty v OpenDOAR.
Pro vyhledávání vzdělávacích materiálů pomůže OER Commons, College Open Textbooks nebo Open Textbook Library.

Další databáze a nástroje pro vyhledávání naleznete ve Webových odkazech.

Vyhledávání v elektronických zdrojích NTK/ChemTK

Národní technická knihovna a ChemTK nabízí svým registrovaným zákazníkům přístup k databázím elektronických zdrojů. Některé z těchto plnotextových databází jako je ScienceDirect nebo SpringerLink dovolují vyhledávání obsahu s otevřeným přístupem. Jde o publikace, které autoři zpřístupnili veřejnosti pomocí jedné z cest otevřeného přístupů.

Informace o možnostech publikování zjistíte u konkrétního vydavatele nebo časopisu na jejich webových stránkách. Bývají zde uvedeny poplatky, podmínky autoarchivace, práva na publikování, užití volných licencí nebo v jaké verzi je možné publikaci zpřístupnit veřejnosti.

Na co si dát pozor

S rozvojem elektronického publikování a otevřeného přístupu se začaly objevovat také predátorští vydavatelé a časopisy. Více o nich naleznete v našem průvodci Predátorské časopisy.

Financování výzkumu a OA

Financování základního a aplikovaného výzkumu je spjato s optimálním využitím poskytnutých veřejných prostředků. Proto jednotliví národní a mezinárodní poskytovatelé mohou po příjemcích požadovat zveřejnění výsledků s pomocí otevřeného přístupu. Požadavky na autoarchivaci u zahraničních poskytovatelů lze zjistit díky SHERPA/JULIET. Tento průvodce se zaměřuje na politiky otevřeného přístupu v rámci České republiky a Evropské unie.

Evropská unie plně podporuje otevřený přístup k výsledkům, které jsou dotovány z prostředků jejích rámcových programů. Z doporučení Evropské komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání jasně vyplývá, že:
„Cílem politik otevřeného přístupu je poskytnout čtenářům bezplatně přístup k recenzovaným vědeckým publikacím a údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření a umožnit používání a opakované využívání výsledků vědeckého výzkumu. Tyto politiky by se měly provádět s ohledem na problematiku práv duševního vlastnictví.“ Zdroj: Doporučení komise ze dne 17. července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání (2012/417/EU)
Pilotní testování open access politik EU bylo zahájeno během 7. rámcového programu a plně byly uplatněny v programu Horizont 2020. Hlavní požadavky na příjemce této finanční podpory výzkumu jsou obsaženy v Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020.

Část rozpočtu Horizontu 2020 získává European Research Council, která politiku podpory otevřeného přístupu představila ve svých Open Access Guidelines for researchers funded by the ERC. Jako repozitář je doporučován OpenAIRE.

Problematiku politik otevřeného přístupu v EU podrobně vysvětluje průvodce Ústřední knihovny Vysoké školy báňské v části Otevřený přístup v Evropském výzkumném prostoru.
V souladu s doporučeními Evropské Komise schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém 91. zasedání ze dne 28. února 2014 doporučení s názvem „Otevřený přístup (Open Access) k publikovaným výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů v ČR“. Týkalo zpřístupnění publikačních výsledků, které vznikly z grantů v programu Horizont 2020. Text doporučení je přístupný v příloze 291/A8 ze zápisu jednání rady.

Toto doporučení nastavilo především požadavky na výzkumné organizace a poskytovatele podpory v oblasti výzkumu a vývoji, tak aby bylo možné implementovat a podpořit publikování s otevřeným přístupem na národní úrovni. Vláda ČR měla podpořit tyto snahy vznikem národní politiky.

Dne 14. června 2017 Vláda ČR na svém jednání schválila Národní strategii otevřeného přístupu k vědeckým informacím ČR na léta 2017–2020.

Veřejné licence

Autoři mohou u publikací stanovit práva k užití díla pomocí veřejných licencí. Ovšem pouze tak, jak jim to umožňuje licenční smlouva s vydavatelem daného periodika. Většina vydavatelů používá licence Creative Commons.

Uložení publikace do repozitáře

Pokud chcete uložit svůj článek do institucionálního repositáře, měli byste si ověřit, zda tuto možnost vydavatel časopisu povoluje. Tuto informaci můžete ověřit ve smlouvě s vydavatelem nebo pomocí databáze SHERPA/RoMEO. Tato služba poskytuje informace o vztahu vydavatelů k otevřenému přístupu a možnostech autoarchivace u jednotlivých časopisů.

Hledáte repozitář?

Repozitáře, kde je možné uložit vaše publikace, naleznete například v rejstříku repozitářů OpenDOAR. Případně využijte služeb repozitáře, který nabízí vaše domovská univerzita.

Informační zdroje

Publikace

Databáze, repositáře a vyhledávání

Nástroje

Editor: Jakub Szarzec Poslední změna: 26.10. 2017 11:10