Hospodářské noviny

Polovina 19. století byla doba pro zemědělství v českých zemích přelomovým obdobím. Na tyto změny mělo vliv několik zásadních faktorů. Nejvýznamnějším z nich bylo zrušení roboty a poddanství v září roku 1848. To odstranilo poslední zbytky feudálních přežitků a umožnilo, že do zemědělství mohl konečně naplno nastoupit kapitalismus. Sedlák se tak stal skutečným vlastníkem své půdy a statku a již nepodléhal svému někdejšímu pánovi, ale pouze státní moci stejně jako on. Přetrvávalo již jen ekonomické spojení s vrchností. Další občanské svobody měly přibývat. Konec Bachova absolutismu v roce 1859 přinesl další uvolnění politických poměrů. Neméně důležitou podstatnou novinkou bylo pozvolné zavádění systému střídavého hospodářství. To si nejprve prošlo zkouškou na velkostatcích a později zcela zdomácnělo. Druhá polovina století s sebou přinesla i nové modernější stroje a také nová lepší hnojiva. To vše vedlo k rozmachu rostlinné výroby, s nímž šlo ruku v ruce navýšení chovu dobytka. Zlepšovaly se též hospodářské stavby. Tento ekonomický rozvoj však netrval věčně.
V sedmdesátých letech postihla zemědělství krize způsobená do té doby neznámým fenoménem nadprodukce. Svou roli hrál zejména import laciných zemědělských produktů z Ameriky, které způsobily pokles cen. Tato krize zapříčinila zadlužování zemědělců, exekuce a odchod mnoha venkovanů do zahraničí. Trvala až do 90. let 19. století. (1)

Tento vývoj agrární společnosti se neobešel bez osvěty. Není proto náhodou, že v roce 1851 začala
c. k. vlastenecko-hospodářská společnost v království českém vydávat periodikum s názvem Týdennjk pro polnj, lesnj a domácj hospodářstwj ku prospěchu stawu rolnického. Jednalo se o jedno z prvních odborných zemědělských periodik vydávaných v češtině. (Úplně první byl časopis Poučné a zábavné listy pro polní hospodáře a řemeslníky v Čechách, jež vycházel v letech 1838-1847.)

Ve funkci šéfredaktora zde působil lékař, přírodovědec, novinář a politik Filip Stanislav Kodym (1811-1884), který se stal průkopníkem české zemědělské žurnalistiky. Vydávání bohužel ukončila rakouská cenzura. Nicméně již v roce 1854 začal týdeník opět vycházet tentokrát pod názvem Hospodářské noviny. Jeho existence pokračovala až do roku 1876. (2) F. S. Kodym zde však tak dlouho nesetrval. Kvůli sporu s hospodářskou společností byl v roce 1862 odvolán. (3) Po něm se na jeho postu vystřídali ještě tři šéfredaktoři. Ovšem s Hospodářskými novinami, tak jak je známe dnes, mělo toto periodikum společný snad jen název. Z dnešního pohledu byly noviny relativně stručné, první ročníky většinou pouze osmistranné, oproti dnešku však prosté reklam. Místo burzovních grafů na poslední straně nalezneme tabulky s cenami obilovin v různých českých městech. Celkový psaný styl byl přizpůsoben cílové skupině venkovanů. Ti se takto mohli informovat například o vývoji nové zemědělské techniky, o hnojení, včelařství, vypočítat si, kolik píce je potřeba pro krmení dobytka, kterak rozeznati, „je-li v plátěném zboží bavlna“ (4), nebo jestli je lepší pro hospodáře „držeti do tahu koně nebo voly“ (5). Svůj prostor měly i rady týkající se řízení lidských zdrojů respektive jak zacházet s čeládkou.

Časopis se však neomezoval na čistě praktické rady pro hospodáře. Ty většinu tvořily začátek. Následovala sekce Světozor, která informovala o zahraničních zajímavostech. Mnohé články byly čistě populárně naučné. V některých číslech nechyběly ani povídky. Vzhledem k výše zmíněnému malému rozsahu jednotlivých čísel, většina z nich vycházela na pokračování.

Zatímco původní Týdennjk pro polnj, lesnj a domácj hospodářstwj ku prospěchu stawu rolnického byl ještě tištěn frakturou, Hospodářské noviny již přešly na modernější latinku. Nejprve vycházely ve velikosti formátu A4, který se roku 1869 snad z úsporných důvodů zmenšil na A5.

Historický fond NTK má ve své sbírce všechna čísla Hospodářských novin pod signaturou L 133. K dispozici jsou Hospodářské noviny i jejich předchůdce v elektronické podobě prostřednictvím digitální knihovny NTK.

Poznámky:

1. Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, s. 248-277. ISBN 978-80-7277-113-4.
2. Ibid. s. 293
3. Filip Stanislav Kodym. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_Stanislav_Kodym
4. Kterak rozeznati, je-li v plátěném zboží bavlna. Hospodářské noviny. Praha, 1854, 5.(34): 2.
5. Co je lepší pro hospodáře, držeti do tahu koně nebo voly? Hospodářské noviny. Praha, 1854, 5.(13): 3.